OBEC PŘEDMÍŘ

Obec Předmíř se nachází na rozhraní kraje Jihočeského, Plzeňského a Středočeského, 4 km severovýchodně od městečka Kasejovice a 14 km severozápadně od města Blatná. Skládá se ze čtyřech částí: Metly, Předmíř, Řiště a Zámlyní. Dříve všechny tyto obce byly „samostatné“, k 1.1.1972 byly sloučeny jak po linii JZD, tak Národních výborů. Katastrální výměra území činí 1079ha, průměrná nadmořská výška je 491 m n.m. V současné době zde žije 312 obyvatel.
Jednotlivé části obce mají starobylý původ, a jejich obyvatelé se v dřívějších dobách věnovali převážně zemědělské činnosti.
Již od dávných dob stál v čele venkovské obce rychtář ustanovený vrchností. Dle starých nařízení k tomuto úřadu byla vybírána osoba zachovalá, vrchnosti oddaná a vládnoucí větším hospodářstvím. Náležela jim péče o hospodářství obecní a o výkon vrchnostenských práv gruntovních (robotních, úročních apod.), zač požívali sami úlevy na robotě. Později jim byla přidána funkce výběrčích berně a obstarávali konskripce, dodávky a záležitosti vojenské. Každou sobotu se rychtáři scházeli u vrchnostenského úřadu, kde bylo veřejné řízení. To, co bylo potřeba lidu ohlásit pak každý rychtář ve své obci ve známost uvedl.
Odznakem rychtářské moci bylo tzv. rychtářské právo.Byla to krátká dřevěná hůlka opletená řemínky a ozdobená lesklými knoflíky. Když odstupující rychtář odváděl svůj úřad vrchnosti, předal právo novému rychtáři, který na něj skládal přísahu. Právem dával rychtář znamení kdo má mluviti, a také jím měl moc trestati. Co rychtář vyřknul, to platilo za právo. Pokud některá strana toho neuznala při urovnávání menších rozepří, ta propadla pokutě, aby se pře příliš neprotahovala...
Úřad rychtářský trval až do vydání obecního zřízení po r.1848.
Přísaha rychtářů z vesnic panství blatenského z r.1603 zněla: Přísahám P.Bohu všemohoucímu, atd i J. Milosti vysoce urozenému pp. Václavovi, hraběti z Rozdražova, na Pumstorfu, Hovářově a Blatné, pánu našemu dědičnému a od Jeho Milosti pána panu hejtmanovi nad námi postaveném, že v tomto ouřadě rychtářském, k němuž jsem povolán, chceme se věrně pravně k jednomu každému chudému i bohatému spravedlivě chovati, předkem cti a chvály Boží hleděti, neřády rušiti a v ničem zlém průchodu nedávati. Sirotky a vdovy opatrovati a žádnému svým vědomím křivdy nečiniti, jeho Milosti Páně vůli a hejtmanovu poslušně vykonati a to buď pro přízeň i pro nepřízeň, pro přítele i pro dary ani pro žádnou vymýšlenou věc. Toho nám dopomáhej P.Bůh a všichni svatí. AMEN
Revoluční hnutí v polovině 19.století, které směřovalo proti absolutismu a pro uplatnění vůle lidu si vynutilo změnu dosavadního stavu obecní správy. Císař svým listem ze dne 24.března a ze dne 8. dubna 1848 projevil ochotu vyhovět přáním týkajícím se správy obcí. Stav se změnil poté zákonem č.170 ze dne 17.března 1849, který hlásal zásadu, že „Základem svobodného státu je svobodná obec“. Tudíž správa obecních věcí přikázaných do přirozené působnosti obecní náležela obci samé, když bylo rozhodováno většinou svého zvoleného zastupitelstva.
Zákonem č.27. Z 25.7.1864 byly v Čechách zřízeny zastupitelské okresy, pro naše obce bylo okresní zastupitelství v Blatné.

METLY

Jméno obce se odvozuje od mladého proutí, které se zde kdysi v hojné míře nacházelo.
Od nepaměti zde prý stával dvůr, který příslušel k památnému hradu Třemšín.
V r.1381 jsou Metly uváděny jako majetek kláštera sv.Jiří.Léta páně 1542 jsou Metly vloženy do desek zemských jako příslušnost Lnářská,po roce 1564 prodány, a náležely k panství Blatenskému.
23.srpna 1677 byla ves Metla se vším příslušenstvím prodána za 9200,-zl.rýnských Humprechtovi Janovi Hraběti Černínovi z Chudenic.
Ještě v 17.století patřila obec k farnosti Kasejovické,později farou náležela do Hvožďan.Ze strých zápisů můžeme vyčíst,že roku 1648 odvádělo kasejovickému faráři desátek 11 osadníků, a to ve výši peněžní 14 kop 52 grošů,61 ks slepic,26 strychů a 1 věrtel ovsa,140 žemní koudele a 20 kop vajec.
Poblíž obce se rozlévá několik rybníků, největší z nich Metelský, u něhož je již r.1429 zmiňován mlýn. Správu obce řídil rychtář, nejstarší známý byl Štěpán Smrčka v letech 1695 – 1704.
Dodnes zde žijí potomci původních osadníků, např. již v r.1695 jsou zmiňovány grunty Hodkovský,Malátovský,Smrčkovský apod. Život v obci nebyl vždy klidný,ve starých zápisech je zmiňováno několik požárů,největší v r.1675,kdy údajně vyhořela celá ves. Do dění v obci dále významně zasáhly dvě velké povodně. První v r.1895, a druhá, která je stále v živé paměti v r.2002. O datumu výstavby zdejší kapličky se nedochovaly žádné písemné zmínky, ve starých listinách se dozvídáme až skutečnost, že kaple byla v březnu 1868 nákladem 72 zl a 18kr. opravována.
Na různých bojištích 1.světové války padlo 7 metelských občanů.
14.srpna 1932 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů. Prvními funkcionáři byli předseda Vojtěch Štěrba, velitel Frant.Ota, jednatel Josef Klozar a pokladník Fr.Lukáš. V témže roce byla zakoupena motorová stříkačka.
V období 2.sv.války byli do Německa na nucené práce nasazeni Václav a Marie Smrčkovi, Jindřich Zíb a Blažena Maršíková, v koncentračním táboru byli vězněni Josef Klozar a František Vokurka, který útrapy nacistických věznic nepřežil.
30.července 1957 bylo založeno JZD. Prvním předsedou byl zvolen Jindřich Zíb, agronomem Karel Kalbáč, zootechnikem Josef Klozar a účetním Josef Zoubek.
K 1.1.1972 došlo ke sloučení Národních výborů a JZD Metly,Předmíř,Řiště a Zámlyní v jeden celek.

PŘEDMÍŘ

První zmínka o obci pochází z r.1318,kdy byla majetkem kláštera sv.Jiří na hradě pražském.
Od konce 18.stol. byla spojena v jednu politickou obec se Zámlyním, v r.1888 bylo na žádost občanů Zámlyní pražským místodržitelstvím rozhodnuto o oddělení. Důvodem byla skutečnost, že v Předmíři měla domovské právo velká komunita různých kočovníků, a zámlynští měli obavy, aby případné náklady vyplývající z tohoto nebyly hrazeny i z jejich majetků.
Uprostřed obce je postavena budova bývalé školy, jejíž založení se datuje rokem 1863. Do té doby navštěvovaly děti z Předmíře a Zámlyní školu v Kasejovicích. Od r.1880 škola složila i pro děti z Metel, tak byla z „jednotřídky“ rozšířena na dvoutřídní. Nejvíce žáků ji navštěvovalo pravděpodobně ve školním roce 1893-4, kdy na začátku školního roku měla 150 (!) žáků. Vyučování zde probíhalo až do r.1968. Od té doby děti dojíždějí do Lnář, Kasejovic a Blatné. Budova školy byla přestavěna na kulturní dům s tanačním sálem, pohostinstvím, knihovnou a obecním úřadem.
V obci se nachází kaple zasvěcená Panně Marii vysvěcená r.1887. O této výstavbě byla při rekonstrukci v r.2002 nalezena ve věžičce listina tohoto znění:
Svornosť – mocná páska divy tvoří nesvornosť – však v zárodku je moří
Dne 18.července 1886. Při valné hromadě občanů Předmířských usnešeno, by vystavěla se ve zdejší obci kaple. Dne 20.května roku 1887. položen základní kámen na straně západní, a dne 20.července roku 1887.vložena tato listina do této báně věžní pro naše potomky, by jim byla páskou svornosti ku dalším činům jejich. Toto stalo se za panování našeho milostivého Císaře a krále Františka Josefa I., na jehož počesť přiloženy jsou běžné mince kovové a to: 1 krejcar, 1 desetník, 1 dvacetník, 1 čtyrkrejcar, 1 čtvrtzlatník.
Za starostování Josefa Pešice,(starosta),Josefa Beneše č2, Josefa Choury,Josefa Chejníčka, Jana Nepodala, Jana Jiřince a Matěje Červenky.
Okresním hejtmanem byl pp.Kroupa, duchovním správcem byl pp P.J.Jelen a správcem školy byl pp. Frant.Žippek.
Nejvyšším duchovním pastýřem byl: Jeho Papežská Milosť, Lev XIII. A Jeho Biskupská Milosť, Martin Říha. 183/887
Většina obyvatel se od dávných časů živila převážně zemědělskou činností. Na počátku 20.stol.zde žilo 250 obyvatel, a v obci se v té době nachází jeden obchodník se smíšeným zbožím, jeden hostinec a tři mlynáři. Z mimozemědělských profesí potom po jednom: kolář, kovář,krejčí, dámská krejčová, obuvník, truhlář, tesař a 8 zedníků. 31.1.1904 byl založen hasičský spolek, v r.1908 dále založeny záložní a spořitelní spolek pro Předmíř a okolí, místní osvětová komise, Pošumavská jednota a knihovna obecní a hasičská.
Přičiněním hasičského spolku byl v obci postaven v r.1934 pomník na památku obětem I.světové války, v níž z obce zahynulo 5 občanů.
V období 2.světové války byli i z Předmíře někteří občané odesláni na nucené práce. Byli to Josef Klein,Boh.Štván, Ed.Červenka,Václav Janota, Alois Beneš,Josef Červenka(44), Václav Tůma a Josef Červenka (12). V poválečném období došlo k rozvoji obce, ale jako téměř všude zároveň k úbytku obyvatel.
JZD bylo v Předmíři založeno v červenci 1957, a posléze se vypracovalo v jeden z nejlépe prosperujících podniků v okolí. Prvním předsedou byl Josef Suda, účetní Josef Klein, agronom Choura Josef, zootechnikem Červenka Vojtěch a pokladník Ant. Šimánek. V r.1972 se Předmíř stala „střediskovou obcí“ pro okolní vesnice. V letech 1973 – 1993 k Předmíři patřila ještě obec Březí. Nejstarším známým starostou byl Josef Vaník (1860-67).

ŘIŠTĚ

Podle starých kronik vzniklo pojmenování podle lesní mýtiny, kde se odehrávaly hry a turnaje, tudíž původní název obce byl Hříště, a později byl převeden na Řiště. Již v r.1318 je vzpomínán Vilém ze Hříště. V r.1398 vykazoval Kondrát ze Lnář kostelu lnářskému plat na lidech v Řišti. Po Kondrátovi přešly Řiště Vilému ze Lnář, a po vymření tohoto rodu se v r.1421 Řiště dostávají do držení rodu Zmrzlíků ze Svojšína.Roku 1564 Václav Zmrzlík ze Svojšína prodal „zboží Lnářské“ Zdeňkovi ze Štemberka a na Blatné. Dále byl majitelem Adam ze Štemberka a na Bechyni a ferdinand z Mitrovic, jehož dědicové majetek prodali r.1675 Humprechtovi Janovi Černínu z Chudenic.
I v Řištích má většina současných obyvatel velmi hluboké kořeny, a jména Krejčí, Seidl a Fiala se zde zmiňují již od 17.století. Největšího počtu obyvatel bylo dosaženo v r.1870, kdy zde ve 14ti domech žilo 109 obyvatel.
Nejstarším známým rychtářem byl Jakub Krejčí (1646-60). Když byly r.1864 v Čechách zřízeny zastupitelské okresy, řišťský rolník Josef Cihla vykonával v letech 1888-1898 funkci okresního starosty.
I.světová válka si z občanů obce vybrala dvě oběti z celkem deseti odvedenců.
V r.1928 bylo v Řištích založeno „vodní družstvo“ za účelem provedení odvodnění pozemků. Za pomoci státní subvence bylo zmeliorováno cca 12 ha pozemků, přičemž náklady na 1 ha činily 2600,-Kč.
15.března 1936 zde byl založen Dobrovolný hasičský sbor o 13ti činných členech 10ti přispívajících. V r.1938 byla zakoupena a slavnostně vysvěcena motorová stříkačka od firmy Mára, která je dosud funkční ve výzbroji sboru.
Ve II.světové válce byli na nucené práce odesláni Jar.Karlík a Boh.Fiala.
V prosinci 1948 bylo v Řištích založeno Zemědělské strojní družstvo, avšak v r.1950 byly zdejším zemědělcům různé zemědělské stroje odebrány a přiděleny vznikajícím „traktorovým stanicím“. Poté byli přesvědčováni k založení JZD, ale všichni odmítli. Nároky na ně byly zvyšovány, v r.1957 jim byly vyměřeny vysoké pokuty za nedodržení výměry plochy oseté řepkou a zásoby dřeva bez povolení, a na základě toho ultimátum – buď zaplatí, nebo vstoupí do JZD. A tak se rozhodli-podobně jako v Předmíři- a všichni vstoupili do JZD. Prvním předsedou byl František Kub, agronom Bohuslav Cihla, zootechnik Josef Kub, účetní Josef Srb, skladník Josef Krejčí a pokladník Václav Kříž.
JZD brzy patřilo mezi nejlepší v oblasti, a od r.1960 bylo rozhodnuto platit ze sociálního fondu příspěvky na děti a nemocenskou.
K 1.1.1972 byly i Řiště přisloučeny k Předmíři.

ZÁMLYNÍ

Roku 1227 potvrdil král Přemysl Otakar I. Klášteru sv.Jiří všechny statky otce jeho, krále Vladislava kostelu postoupené, jakož i výsady a práva. K rozsáhlým statkům klášterních náležely dle listiny abatyše Anežky z r.1228 mezi jinými vesnicemi také tyto, a sice v župě Práchenské: Bratronice, Pačejov a Zámlyní.
V prvopočátcích v Zámlyní zaznamenán mlýn a dva dvorce, či statky. Až do Třicetileté války byla obec „přifařena“ ke kostelu sv.Mikuláše ve Lnářích, poté k farnímu kostelu v Kasejovicích. Obec byla spojena s Předmíří, kterou řídil rychtář dosazený vrchností. V Zámlyní byl pouze konšel, který musel při nástupu do svého úřadu vrchnosti přísahat, že „v té povinnosti konšelské chce jak c.a k.,tak i vrchnostenské nařízení bedlivě zachovávati a obec podle nich říditi, všechny rozbroje, které k němu zanesou a v obci se vyskytnou, podle zdravého povážení, neohlídaje se na žádné přátelstvo neb nepřátelstvo,přízeň nebo nepřízeň, spravedlivě souditi a srovnati. Též bdící oko pak na vdovy a sirotky, tak taky na všechno, co všeobecnému lepšímu jest, míti a v ničem proti právu nejednati a nic před sebe vzíti, co tuto tato povinnost s sebou nepřináší“.
Nejtarším známým konšelem byl František Kub z čp.4 (1795-1804). po oddělení od Předmíře (1888) byl prvním starostou František Kub čp.13 (1888-1912).
V r.1791 byla pod hrází rybníka Divák vystavěna železná huť, jejímž majitelem byla rodina Čáslavských, kteří byli zároveň majiteli hutě v Závišíně, a vyráběly se zde hlavně litinové hřbitovní kříže, později byla huť předělána na mlýn a posléze na katr na dřevo.
V r.1886 byla na místě původní nízké zděné kapličky s výklenkem a dřevěného vysokého sloupu se zvonkem vystavěna zděná kaplička, která byla 6.června téhož roku zasvěcena sv.Janu Nepomuckému.
V r.1880 dosáhl počet obyvatel nejvyššího známého počtu. V 17 domech zde žilo 140 obyvatel. Po této době dochází k úbytku, hlavně z důvodu stěhování se do Ameriky.
Roku 1898 bylo do obce zavedeno telefonické spojení, silným podnětem k tomu byla velká povodeň z r.1895. V r.1905 bylo založeno „Vodní družstvo Zámlyní“, kterému se podařilo zmeliorovat více než 43 hektarů pozemků. Na toto dílo byla stejně jako v Řištích získána státní subvence ve výši 50%.
Do 1.světové války narukovalo 17.lidí od 18ti do 50ti let, dva padli (Karel Kub, Karel Machovec) a dva se dostali do ruských legií. V kronice obce Zámlyní je poutavě vylíčena „anabáze“ jednoho z nich, Václava Vaňače. (Jistě bude příležitost ji publikovat v některém z dalších vydání).
V březnu 1938 byl založen hasičský sbor, zakládajícím členem byl Josef Šolle z Diváku, starostou sboru Václav Vaňač, velitel Jan Tuháček a pokladník Karel Kub.
Na nucené práce byla odvedena v průběhu 2.svět.války Marie Minaříková.
Červen 1951 byl ve znamení založení myslivecké společnosti, jejímž předsedou byl Jaroslav Cingroš, bývalý náčelník generálního štábu čsl.republiky (a spisovatel), kterému byla v r.1940 odejmuta pronajatá honitba v Metlí.
Tak jako v okolních obcích, i v Zámlyní bylo v červenci 1957 založeno JZD. Prvním předsedou byl František Kub, agronom Fr.Straka,zootechnik Václav Salivar,účetní Jan Kratochvíl, pokladník Karel Kub a skladník Emanuel Kočovský.
JZD, stejně jako Národní výbor bylo s r.1972 sloučeno s Předmíří.